National Pandemic Alarm: I v čase koronavirové pandemie si Češi udrželi optimismus

Maximální hodnoty indexů se objevily s koncem března

V druhé polovině března byly zaznamenány vyšší hodnoty u všech indexů s výjimkou míry zkušenosti (index paniky, index důvěry ve státní aparát, index pesimismu, index dopadů) ve všech zemích, což je logické, protože se jednalo o období krátce po vyhlášení pandemie, která zasáhla do jinak běžných životů lidí po celém světě. Situace s sebou přinesla strach a obavy, ale i různou míru dopadu a zkušenosti.

Vysoká úroveň paniky se v tomto období objevila hlavně u Slováků a Maďarů. Slováci si však zachovali důvěru v kroky své vlády, s nimi také ve vyšší míře věřili ve státní aparát i Češi. Vyšší stupeň pesimismu pak převládl mezi Poláky a Maďary. Dopady koronavirové pandemie vnímali nejvíce obyvatelé Bulharska, kde byly v březnu hodnoty indexu dopadů nejvyšší. Větší dopad koronavirové pandemie vnímali pak také Maďaři a Slováci. Míra zkušenosti do konce března mírně narostla u populací všech zemí, nejvíce však v české.

V průběhu dubna došlo u všech zemí k poklesu hodnot

Od dubna se hodnoty indexů s výjimkou míry zkušenosti obecně pomalu snižovaly – například index paniky se snížil výrazně u Slováků a Čechů, mírně pak i v ostatních zemích. V současnosti jsou hodnoty napříč zeměmi na srovnatelně nízké úrovni, vyšší panika je pouze mezi Poláky. S postupným uvolňováním poměrů klesá i index pesimismu. Ten byl v prvním dubnovém týdnu poměrně vysoko u Poláků, nejníže naopak u Čechů. Po čas celého období trvání koronavirového stavu si Češi ve srovnání s ostatními státy udrželi relativní optimismus a míra pesimismu se tak pohybovala na nejnižší úrovni. V současné době jsou těmi pesimističtějšími o něco více Bulhaři a nejvíce stále Poláci.

Čím déle trvá situace kolem šíření koronaviru, tím spíše dochází ke snižování hodnoty indexu důvěry ve státní aparát ve všech zemích. Vlády a státní představitelé již nemusí podnikat takové kroky, které by zasahovaly celé populace, také se od zákazů přesouvaly spíše k jejich uvolňování. Míra důvěry ve stát a jeho představitele je v dnešní době nejvyšší v České republice a na Slovenku, výrazně nižší je pak v Maďarsku, Polsku a nejnižší v Bulharsku.

V průběhu krize měla podle hodnot koronavirová pandemie vyšší dopad spíše v Bulharsku a Maďarsku, méně v Polsku a na Slovensku, úplně nejméně pak v ČR. Tam je index dopadů i v současnosti nejnižší, naopak nejvyšší je v Polsku a Bulharsku. Duben ukázal i rostoucí hodnoty zkušeností populace s koronavirem – v průběhu krize dosáhly nejvyšších hodnot naměřené indexy v Maďarsku a Česku. V současné době je nejvyšší míra zkušenosti v Polsku, Česku a Bulharsku.

Ze všech pěti národů dopadla koronavirová pandemie na Čechy nejméně

S postupující pandemií koronaviru se mezi Čechy postupně zvyšoval index paniky, který dosáhl nejvyšší hodnoty ke konci měsíce března. V té době se naše společnost potýkala s největší epidemií a celkově velmi náročnou společenskou a existenční situací. Od počátku dubna se však index začal výrazně snižovat – klid do společnosti přinesla pravděpodobně vidina uvolnění vládních opatření, jako byl zpočátku volný pohyb osob po republice a později i postupné otevírání podniků. V současné době je index paniky v ČR vyšší mezi ženami než muži. Ze všech věkových skupin je nejvyšší mezi dotazovanými ve věku 55 a více let. Větší strach mají také lidé v malých a středních městech.

Index důvěry ve státní aparát se s nástupem pandemie pomalu zvyšoval. Nejvyšší hodnoty dosáhl v posledním březnovém týdnu. V této době se onemocnění COVID-19 již rozšířilo a vláda rozhodovala o společensky, ekonomicky a celkově lidsky důležitých součástech běžného života. Důvěra pak se začátkem dubna začala postupně klesat. Nyní věří státnímu aparátu ze všech věkových skupin nejvíce dotazovaní ve věku 55 a více let, nejméně pak respondenti ve věku 25–34 let. Státu méně věří lidé žijící ve velkých městech.

Po celou dobu trvání koronavirové pandemie jsme u Čechů zaznamenali nižší index pesimismu. Od počátku pandemie se mírně zvyšoval a svého maxima dosáhl v druhé půlce března, což je možné označit za pesimističtější období české populace, avšak do konce března se zase snížil a v dubnu se už pohyboval na nízkých hodnotách. Jak je vidno, umí si Češi zachovat optimismus i v nelehkých časech – ve srovnání s ostatními zeměmi, kde projekt National Pandemic Alarm probíhá a měří postoje a nálady populací, byl v Česku index pesimismu vůbec nejnižší. Na dnešní stav pohlíží nejoptimističtěji lidé s vysokoškolským vzděláním.

Index dopadů má v Česku podobný vývoj jako index pesimismu, což můžeme považovat za dobré, protože tento index odráží, jak reálně se pandemie dotýká lidí a jejich životů. Během pandemického období byl také celkem nízký a ve srovnání s ostatními zeměmi se pohybuje na nejnižších příčkách. Nejvyšší hodnoty dosáhl na konci března, tedy v období společensky pravděpodobně nejtěžším. Skupinou, která nejvíce vnímá dopad pandemie, jsou mladí dotazovaní ve věku 15–24 let. Dopad situace vnímají také více lidé ve velkých městech.

S délkou období, kdy pandemie koronaviru u nás trvá, narůstá i míra zkušenosti mezi Čechy. V březnu tedy byla logicky nejnižší a postupně se zvyšovala, až dosáhla svého maxima v červnu. Oproti ostatním zemím je v současné době na mnohem vyšší hodnotě a celkově ve srovnání mezi zeměmi je druhou nejvyšší hned po Polsku. Nejvyšší míru zkušenosti zaznamenali respondenti ve věku 15–24 let, s odstupem pak také věková skupina 25–34 let. Větší zkušenost mají také lidé ve velkých městech. Naopak nejmenší zkušenost, výrazně nižší než všechny ostatní věkové skupiny, mají dotazovaní ve věku 55 a více let.