Zmizí plyn z českých domácností?
Více než polovina z Vás využívá ve svých domácnostech plyn. Jak vnímáte současnou situaci se zvyšující se cenou plynu a jak moc jste skeptičtí, co se týče Vaší životní úrovně, se dozvíte z našeho červnového výzkumu, který jsme realizovali v Česku, na Slovensku, Polsku, Maďarsku a Bulharsku na vzorku 500 respondentů v každé zemi.Využívání zemního plynu v domácnosti je typické zejména v Maďarsku a na Slovensku, kde jej odebírají téměř tři čtvrtiny domácností. Naproti tomu v Bulharsku zemní plyn využívá jen necelá třetina domácností. Plyn častěji odebírají domácnosti, které bydlí v rodinných domech. V ČR je plynofikace o něco obvyklejší ve městech nad 5 tis. obyvatel.
Ohrožena závislostí své země na dodávkách zemního plynu se cítí nadpoloviční většina respondentů, zejména jsou to starší osoby a logicky také domácnosti, které plyn využívají. Nejvíce ohroženi se cítí Slováci, nejméně naopak Poláci.
Domácnosti odebírající zemní plyn jej využívají zejména k vaření, což je ale viditelně méně obvyklé v ČR. K vytápění plyn užívá polovina jeho odběratelů, výrazně častěji jsou to Maďaři. Topení plynem je naopak viditelně méně obvyklé v Polsku a Bulharsku. K ohřevu vody plyn používají 2 z 5 odběratelů, opět je to méně typické pro Bulhary. Vytápění a ohřev vody plynem jsou častěji k vidění na venkově a ve městech do 20 tis. obyvatel, a to zejména v rodinných domech.
Domácnosti, které plyn neodebírají, většinou topí elektřinou, pevnými palivy nebo mají zaveden dálkový rozvod tepla. Tepelná čerpadla jsou zatím stále okrajovou záležitostí, najdeme je prakticky pouze v ČR a v menší míře také na Slovensku. Pro byty je typické elektrické nebo dálkové vytápění, pro rodinné domy naopak pevná paliva. Dálkové teplo prakticky neexistuje na venkově. Bulhaři převážně topí elektřinou, Maďaři dřevem, Poláci pak častěji topí uhlím.
Respondenti topící plynem zatím ve větší míře neuvažují o přechodu na jinou formu vytápění, vážně o tom přemýšlí pouze každý patnáctý z nich. Nejčastěji jsou to Bulhaři, výsledek zde ale může být ovlivněn jejich nízkým počtem v bázi otázky. Změnu logicky častěji zvažují majitelé rodinných domů, kteří mají na rozdíl od lidí v bytech možnost se sami rozhodnout. Nejčastěji tito respondenti přemýšlejí o vytápění biomasou, elektřinou nebo solární energií. ČR je jedinou zemí, kde dotázaní převážně přemýšlí o přechodu na vytápění tepelným čerpadlem.
Životní úroveň
Dvěma třetinám dotázaných se v poslední době zvýšily náklady na každodenní potřeby, nejhůře jsou na tom Poláci a Bulhaři. ČR si sice ze všech pěti zemí vede zdánlivě nejlépe, nevíme ale, zda se ve skutečnosti jen nemuseli uskromnit více než lidé v ostatních zemích. Růst nákladů častěji deklarují ženy, vysokoškoláci, rezidenti měst nad 100 tis. obyvatel a lidé žijící v bytech.
3 z 5 respondentů navíc očekávají, že se jejich finanční situace bude nadále zhoršovat. Tento trend je patrný ve všech zemích, pouze Bulhaři jsou o trochu méně pesimističtí. Jedinou skupinou, která je v tomto směru alespoň trochu optimistická, jsou mladí lidé. S rostoucím věkem respondentů pak ale narůstá také jejich pesimismus.
Výzkum probíhal online na respondentech Evropského Národního Panelu a zúčastnilo se ho 500 lidí starších 15 let z každé země. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním desetinných čísel. Dotazování probíhalo v červnu 2022.