Novinky

Národní data společnosti NADA Research přinášejí na velkém reprezentativním vzorku české dospělé populace další várku zajímavých souvislostí mezi spotřebním chováním, životním stylem, postoji a volebními preferencemi, tentokrát k tématu piva. Věděli jste například, že na světové špičce ve spotřebě se držíme především díky voličům SPD? A že pokud si někdo ve Vaší blízkosti dopřává Plzeň, výrazně roste šance, že fandí koalici SPOLU?

Jednoznačně nejvíce piva vypijí voliči SPD. Mladí pod 30 let nemají ani poloviční spotřebu oproti generaci jejich rodičů

Kdyby se voleb do Poslanecké sněmovny zúčastnili pouze lidé, kteří posedí alespoň jednou týdně v hospodě u piva, zvítězilo by hnutí ANO s náskokem 6 procentních bodů před koalicí SPOLU. Na 3. místo by dosáhla SPD, která by s přičtením hlasů příznivců Svobodných, Trikolory a PRO získala téměř 20 %. Kdo se naopak v tomto „volebním modelu“ hospodských štamgastů vytrácí, tak je STAN. Pravidelně totiž na pivu potkáváme 16 % voličů SPD, ale jen 3 % voličů STAN. Relativně nízké preference vidíme také u Stačilo!. „Voliči Stačilo! sice vypijí piva celkem hodně, ale většinou doma na gauči,“ dodává Jan Tuček z NADA.

Společnost se v posledních letech i vlivem pandemie covidu-19 vyvinula tím směrem, že Češi konzumují častěji lahvová/plechovková piva než čepovaná – mezi voliči Stačilo! dokonce „lahváče“ a plechovky vedou nad čepovaným pivem až v poměru 3:1, zatímco u voličů SPOLU je tento poměr vyrovnaný. Za největší konzumenty piva (jak doma, tak v hospodě) můžeme s klidným svědomím označit voliče SPD, pro které jsou typické jak naskladněné basy v garáži a načnutí zlatavého moku po každém příchodu z práce, tak i časté vysedávání v nedaleké knajpě.
Průměrný volič SPD vypije ročně více než 400 piv, což výrazně zvyšuje naše postavení ve světovém žebříčku, a právě díky nim se již dlouhá léta držíme na 1. místě ve spotřebě piva na osobu. Na chvostu se naproti tomu nachází voliči STAN, kteří vypijí v průměru méně než 200 piv ročně. „Nejvíce se na konzumaci piva podílejí muži ve věku 40–60 let, bez maturitního vzdělání. Přesně v těchto sociodemografických skupinách je SPD silná,“ říká jednatel NADA Jan Tuček.

Málo pijí pivo kromě voličů STAN rovněž lidé, kteří zatím vůbec netuší, koho by ve volbách podpořili. „Mezi nerozhodnutými voliči jsou více zastoupeny mladé ženy, takže je to logické,“ vysvětluje Jan Tuček a doplňuje, že „nejen mladé ženy, ale i mladí muži se od tradiční české pivní kultury odvracejí – ve srovnání s generací jejich rodičů mají spotřebu ani ne poloviční. I tak se ovšem ve světovém měřítku „nemají za co stydět“ – ve většině zemí by byli ve spotřebě piva na hlavu na špici.“ Někteří si raději, než pivo dají nějaký míchaný drink, ale většina z nich do hospody spíše ani nechodí.

Voliči SPOLU a SPD se přeci jen na něčem shodnou – raději si dají ležák než výčepní

Trendem českých hospod je mimo jiné upozaďování výčepní „desítky“ a její nahrazování preferovanějšími ležáky nebo speciály. Ležáky upřednostňuje 54 % dotázaných, nejčastěji voliči SPOLU a SPD (64 %, respektive 63 %). „Je velmi vzácné najít určitý postoj či aspekt životního stylu, u kterého se voliči SPOLU a SPD vzájemně shodnou nejvíce ze všech voličských skupin. Nám se to díky Národním datům podařilo,“ podotýká s úsměvem Jan Tuček, jednatel NADA. Důvody k preferenci ležáků však mohou mít odlišné – voliči SPOLU chtějí prostě něco lepšího (i když třeba trochu dražšího), na druhou stranu voliči SPD jsou největší pivaři, a proto vyhledávají vícestupňová piva „plnější chuti“.

Odhlédneme-li od hospod a čepovaného piva, přibližně 2/3 respondentů si spíše koupí pivo ve skleněné lahvi, naopak 1/3 v plechovce. Pivo v plastové lahvi preferuje minimum dotázaných, tudíž nebyli do analýzy zahrnuti. Od zbytku populace se v tomto ohledu nejvíce odlišují voliči Pirátů – skoro polovina z nich si častěji kupuje piva v plechovkách. „Voliči Pirátů často pijí tzv. radlery (ochucené pivní mixy), které seženeme spíše v plechovce než ve skle,“ vysvětluje Jan Tuček.

Vyhraje-li ve volbách ANO, poteče Velkopopovický kozel proudem, naopak voličům SPOLU jejich oblíbená Plzeň pěkně zhořkne

Na českém trhu lahvových a plechovkových piv figuruje obrovské množství pivovarů, přičemž každá značka má trochu jiné zákazníky, což platí i o jejich volebních preferencích. S využitím Národních dat jsme se blíže zaměřili na 5 nejkonzumovanějších. Zákazníci čtyř z nich by ve sněmovních volbách nejčastěji hlasovali pro hnutí ANO – u značky Velkopopovický kozel dokonce ve 40 % případů. Naproti tomu pivo značky Pilsner Urquell kupují mnohem častěji voliči koalice SPOLU, kteří si mezi zákazníky „Plzně“ s podílem 29 % dokonce připisují mírnou převahu nad voliči ANO.

„Významnou roli bude – mimo věkové struktury – pravděpodobně hrát cena, jelikož Kozel lze koupit ve slevě kolem 12 korun, zatímco Plzeň pod 25 korun těžko seženete,“ dodává Jan Tuček z NADA. Podobně jako voliči ANO uvažují i voliči Stačilo!, kteří se také nadprůměrně často uchylují k nákupu levnějších značek, jako je Kozel či Gambrinus. Vysoké popularitě se těší i piva z minipivovarů, která alespoň občas konzumuje (v lahvové či plechovkové formě) zhruba pětina Čechů a téměř 30 % voličů Motoristů, Přísahy a SPOLU.

Neochucený Birell pivem voličů Motoristů? Ani náhodou. Více než polovina z nich si ale ráda dopřeje ochucený „pomelo & grep“

Vzhledem ke značně nadprůměrnému množství času za volantem se nabízí předpoklat, že voliči Motoristů budou častěji než ostatní pít nealkoholická piva. Částečně to pravda je, ale možná v dost překvapivém směru. Nealko Birell bez příchutě – dominantní pivo mezi všemi nealkoholickými – si voliči Motoristů moc často nedávají a na jejich pravidelných konzumentech mají jen 4% podíl. Shodně po 28 % pravidelných pijáků nealkoholického Birellu bez příchutě zaujímají voliči SPOLU a voliči ANO. Na 3. místo se zde dostává STAN se 14 %, naopak podporovatelům SPD a Stačilo! nealko piva celkově (nejen Birell) příliš nechutnají. „Je to vlastně trochu návod pro tyto strany, že pokud plánují během léta v kontaktní kampani rozdávat lidem osvěžení v podobě „čistého“ nealko piva, tak tím asi příliš hlasů nezískají,“ upozorňuje jednatel NADA Jan Tuček.

Nealkoholická piva s příchutí či přímo ovocná piva, neboli radlery, si alespoň občas dopřeje kolem poloviny české dospělé populace. Suverénně největší oblibě se těší příchuť pomelo & grep, kterou pije 39 % Čechů – mezi voliči Motoristů dokonce 51 %. Voliči SPOLU a Motoristů se shodují na preferenci citrusových příchutí (kromě pomelo & grep třeba též samotný grep, citrón, citrón & limetka či pomeranč). Podobně to mají i voliči Přísahy, naopak mezi voliči Pirátů je nadprůměrně v oblibě příchuť malina & borůvka. „Ochucená piva kupují hlavně lidé pod 45 let. Voliče komunistů tento sortiment neláká, dokonce ani s příchutí třešní,“ směje se Jan Tuček.

Jeden panák rumu Zacapa, nebo raději 3 panáky tuzemáku? Z odpovědi na tuto otázku poznáte voliče vládní koalice od opozice

Přibližně 2 z 5 dotázaných si jsou ochotni připlatit za kvalitní alkohol (pivo, víno či tvrdý alkohol). Mezi voliči stran současné vládní koalice s uvedeným výrokem souhlasí více než polovina, naopak mezi voliči ANO, SPD a Stačilo! pouze třetina. Tyto rozdíly se promítají jak do preferencí odlišných značek piva, tak i do jiných druhů alkoholu. „Ochota připlatit si za kvalitu se ještě více než u piva projevuje u vína a tvrdého alkoholu. Dáte si jednoho panáka nějakého kvalitního rumu, nebo raději více panáků levnějšího? To je přesně otázka, která rozděluje voliče na „provládní“ – ti si objednají třeba Zacapu – a opoziční, kteří si za stejnou cenu raději dají 3 tuzemáky. Takže chcete -li vědět, koho člověk na baru volí, stačí se zeptat, co si dá “, glosuje Jan Tuček.

Co kromě piva neodmyslitelně patří k Česku? Rozhodně hokej. Spousta lidí už vyhlíží blížící se mistrovství světa, proto se v příští analýze můžete těšit na téma sport.

Zpráva vychází z Národních dat, která vznikla online dotazováním na Českém národním panelu, při jejich doplnění o samostatný sběr s politickou a volební tematikou. Data byla sbírána od 20. ledna do 16. února 2025. Výsledný vzorek zahrnuje 3 255 respondentů, proporčně reprezentujích českou internetovou populaci nad 18 let s ohledem na pohlaví, věk, dosažené vzdělání, kraj a velikost místa bydliště. Data byla vážena podle preferencí ve sněmovních volbách roku 2021. Prezentované skupiny voličů jsou platné k termínu sběru dat a mohou být v čase mírně proměnlivé. Odlišnosti za voliče politických stran s malou voličskou základnou nejsou ve zprávě ukazovány kvůli nízkému počtu relevantních respondentů.