National Pandemic Alarm: Po výměně ministra zdravotnictví se zlepšila komunikace protiepidemických opatření, míní čtvrtina Čechů

Důvěra ve státní aparát mírně roste, panika mírně klesá

Aktuální naměřené hodnoty ukazují mírný nárůst indexu důvěry ve státní aparát, což u nás může být způsobeno výměnou ministra zdravotnictví, kdy na tento post 29. 10. 2020 nově nastoupil Jan Blatný. Narůstající hodnoty se dále objevují také v Maďarsku, v Bulharsku a lehce také v Polsku, naopak na Slovensku dochází k pozvolnému poklesu.

Index paniky od poslední vlny výzkumu, která se uskutečnila na konci října, mírně poklesl a nyní je na srovnatelné hodnotě jako na konci dubna 2020 nebo v polovině října. Mírný pokles jsme zaznamenali také v Polsku. V ostatních zemích se naopak objevil nárůst paniky – na Slovensku jen mírně, v Bulharsku a Maďarsku až o 5 procentních bodů.

Hodnoty indexu dopadů, který znázorňuje, jak pandemie ovlivňuje běžný život populace, se pohybují na podobných hodnotách jako na počátku pandemie koronaviru v druhé půlce března 2020. V Česku, Polsku a na Slovensku se hodnoty od konce října nezměnily, v Bulharsku a Maďarsku narostly zhruba o 6 procentních bodů.

Míra osobní zkušenosti, jakou Češi s epidemií mají, se dále razantně zvyšuje, a to ve všech měřených krajinách. V Česku narostla od konce října osobní zkušenost s COVID-19 o 5 procentních bodů.

Zprávy o pandemii koronaviru sledujeme denně

Zprávy o vývoji epidemie koronaviru v Česku sledují lidé nejčastěji jednou denně (42 %). O něco častěji k tomu inklinují muži než ženy a také starší věkové skupiny (nad 45 let věku). Skoro pětina Čechů takové zprávy sleduje i několikrát denně (19 %), kdy toto tvrzení uvádí převážně muži a zde znovu i dotazovaní nad 45 let. Mladší respondenti ve věku 15–34 let mají tendenci sledovat vývoj epidemie v Česku spíše 3–4x za týden. To samé platí ve větší míře i pro vysokoškolsky vzdělané dotazované – v porovnání s ostatními vzdělanostními skupinami.

Podle výzkumu Českého národního panelu se míra sledování zpráv u Čechů od jara v celku změnila: 33 % dotázaných uvádí, že tyto zprávy sleduje méně než během jarní vlny. Mezi ženami je těchto konzumentů dokonce 44 %, zatímco mezi muži „pouze“ 22 %. Častěji se hlásí k menší konzumaci zpráv o epidemii také mladí lidé ve věku od 15 do 34 let nebo dotazovaní z Moravy. Pouze 14 % respondentů pak uvádí, že vývoj koronavirové pandemie sleduje ve větší míře než na jaře a 53 % tvrdí, že vývoj sleduje ve stejné míře.

Komunikace protiepidemických opatření se zlepšila, tvrdí více než čtvrtina Čechů

Respondenti, kteří alespoň někdy sledují vývoj epidemie koronaviru u nás, jsou názorově roztříštěni, co se týká názoru na komunikaci protiepidemických opatření po výměně na postu ministra zdravotnictví. 27 % dotazovaných si myslí, že komunikace se s nástupem Jana Blatného zlepšila – což zde uvedli ve větší míře muži. Zhruba dvě třetiny pak stojí na neutrálním bodě – kdy jedna skupina nevidí ani zlepšení, ale ani zhoršení komunikace (33 %), druhá pak situaci zatím nedokáže posoudit (31 %) – a takto se ve větší míře vyjádřily ženy.

Čtvrtina Čechů se cítí hůře než v průběhu jarní vlny pandemie

Situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje mnoho oblastí našeho každodenního života, není tedy překvapením, že se podepisuje i na psychickém stavu lidí. Zhruba čtvrtina dotazovaných v průzkumu Českého národního panelu uvádí, že se v průběhu podzimní vlny cítí hůře než na jaře. Tvrdí to o něco více ženy, ale častěji také mladá věková skupina 15–24 let, která například nemůže chodit do školy a musela si zvyknout na distanční výuku, a dále také například lidé z velkých měst.

Stejně jako na jaře se cítí většina dotazovaných (64 %). Tento názor častěji uvádějí muži, dotazovaní nad 35 let a lidé se základním vzděláním.

Důvody, proč se někteří respondenti nyní cítí hůře než v průběhu jarní vlny pandemie, jsou převážně zdlouhavý průběh epidemie (78 %) a stesk po kontaktu s lidmi (66 %). Pro obě možnosti se vyslovily ve větší míře ženy a lidé z velkých měst. Mezi další často zmiňované důvody patří pocit většího omezení svobody než na jaře (44 %) a větší obavy z nákazy COVID-19 u blízkých (44 %).

Zhruba třetina dotazovaných se cítí hůře kvůli obavám ze šíření dezinformací a fake news (31 %) či kvůli špatné finanční situaci, která je stejně špatná či horší než na jaře (29 %).

Poslední otázka aktuální vlny průzkumu ČNP se zaměřila napřístup lidí k dodržování protiepidemických pravidel. U naprosté většiny z nich se od jara nezměnil – 74 % respondentů uvádí, že je dodržuje pořád stejně. Deklarují to výrazně více starší věkové skupiny nad 45 let. Změna přístupu se pak projevila u pětiny Čechů, kdy 13 % opatření na jaře dodržovala více a nyní v jejich dodržování polevuje, 5 % to má přesně naopak (tedy nyní pravidla dodržuje více než v jarní vlně). Pouze 7 % tvrdí, že opatření nedodržovalo ani na jaře, ani nyní.