Až 2/3 Čechů letos zůstanou doma

V červnu 2022 jsme se zeptali 500 lidí starších 15 let z různých zemí, co říkají na probíhající konflikt na Ukrajině a jak to vidí s letošní dovolenou. Jestli Vás zajímá, kdo je podle našich respondentů zodpovědný za rozpoutání konfliktu v Evropě nebo kolik lidí letos na dovolenou nevycestuje, tyto i další odpovědi Vám přináší náš červnový výzkum.

Alespoň týden dlouhou zahraniční dovolenou letos plánuje cca třetina respondentů, nejčastěji to jsou Poláci a Bulhaři. Maďaři naopak častěji hodlají zůstat doma. Češi častěji plánují poznávací dovolenou po evropských městech či památkách, naproti tomu Poláci a Bulhaři častěji vyrazí k moři nebo do hor.

Ukrajinský konflikt

Odpovědnost za válku na Ukrajině podle respondentů nesou Rusko, nebo západní země. Poláci jsou však jediným národem, který z rozpoutání konfliktu jasně viní Rusko. V ostatních zemích již existuje početná skupina obyvatel obviňujících západ, konkrétně v Bulharsku tato skupina představuje téměř polovinu populace. Názor, že si za invazi může sama Ukrajina, je (s výjimkou Maďarska) výrazně menšinový.

Příklon k názoru, že viníkem je Rusko, roste spolu se vzděláním respondenta a velikostí místa bydliště. Za zmínku stojí také fakt, že Rusku vinu častěji přičítají lidé, kteří v domácnosti využívají zemní plyn.

Domovské státy respondentů by podle nich měly Ukrajinu podpořit zejména formou humanitární pomoci a poskytováním azylu ukrajinským uprchlíkům. Všechny formy pomoci častěji podporují Poláci, některé z nich pak také Češi. Naproti tomu Maďaři a zejména Bulhaři se častěji staví proti tomu, aby se jejich země do konfliktu vměšovaly, Maďaři ale i tak častěji schvalují alespoň přijímání běženců.

Podpora přímé vojenské intervence je mizivá, schvalovala by ji pouze desetina Poláků či Čechů a dvacetina Slováků. Naproti tomu dodávku vojenského materiálu podporuje polovina Poláků a čtvrtina Čechů.

Pomoc Ukrajině by častěji poskytli lidé, kteří za viníka konfliktu označili Rusko, dále pak také vysokoškoláci a respondenti starší 60 let. Obě tyto skupiny ale častěji odmítají vojenskou intervenci.

Respondenti, kteří Ukrajinu či Ukrajince podpořili osobně, nejčastěji poskytli materiální pomoc nebo finanční dar na humanitární účely. Nejaktivnější v tomto směru byli opět Poláci. Polsko je zároveň jedinou zemí, kde občané ve větší míře sáhli k bojkotu ruských produktů. Libovolnou formu podpory poskytla cca polovina účastníků výzkumu s výjimkou Bulharska, kde tři čtvrtiny dotázaných zůstaly pasivní.

Ti, kteří pomoc neposkytli, říkají, že si to nemohou dovolit (zejména Češi, Slováci a Poláci) nebo k tomu neměli příležitost (zejména Maďaři a Bulhaři). Častým důvodem je také nesouhlas s poskytováním pomoci, tento sentiment je silný zejména v ČR.

Výzkum probíhal online na respondentech Evropského Národního Panelu a zúčastnilo se ho 500 lidí starších 15 let z každé země. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru. Pokud některý z grafů nedává v součtu 100 %, je to zapříčiněno automatickým zaokrouhlováním desetinných čísel. Dotazování probíhalo v červnu 2022.