Na podporu NP České Švýcarsko jsme ve Vašem jménu odeslali již 40 000 Kč!

Začátkem srpna jsme Vám umožnili věnovat své oplatky na sbírku za účelem pomoci NP České Švýcarsko přes naši nabídku charit a s radostí jsme zjistili, že Vás to nenechalo chladnými a mnozí z Vás téměř okamžitě věnovali své oplatky na pomoc zničujícím požárem postižené oblasti. 

Za necelý měsíc jste přispěli nádhernou částkou přesahující 40 000 Kč a my jsme první část příspěvku odeslali dárcovské platformě DONIO, která sbírku zorganizovala. 

Tato sbírka zůstává v nabídce charit nadále aktivní, v případě zájmu můžete pořád přispět.

Jak vyplývá z výzkumu společnosti STEM/MARK, většina z Vás věří v klimatickou změnu, vinu požárů v Hřensku ale spíše přisuzujete lidské chybě. 

Přes čtyři pětiny osob ve výzkumu uvedly, že věří v klimatickou změnu, která způsobuje v posledních letech oteplování na Zemi. Více jsou o tom přesvědčeny ženy, muže a zejména osoby starší 45 let byste mezi příznivci této teorie hledali hůře. U osob, které věří v klimatickou změnu, převládá názor, že za ní stojí převážně člověk a činy, kterými klima ovlivňuje, tedy doprava, zemědělství, průmyslová výroba a další.

„Vinu na straně člověka vidí v tuto chvíli většina Čechů i u nedávného lesního požáru v Hřensku, při kterém byly nakonec zasaženy stovky hektarů Národního parku České Švýcarsko. V tuto chvíli zatím ale konkrétní viník není určen a podle posledních slov Policie ČR bude jeho hledání složité. Většinový názor v populaci zatím odpovídá úvahám o možném místě vzniku, kterým je Malinový důl, oblíbené místo pro popíjení a zakládání ohnišť“, dodává analytik Ondřej Klubal z výzkumné agentury STEM/MARK.

Graf 1: Myslíte, že byl tamní požár způsoben nezodpovědným chováním návštěvníků lesa?

Na dobrovolnou sbírku na pomoc lidem žijícím v zasažené oblasti přispěl zhruba každý desátý. Důvodem k nepřispění jsou zejména omezené finanční prostředky. Často se k lidem také nedostala informace, že nějaká sbírka existuje. „I přesto je skvělé, že se k dnešnímu dni vybralo přes neuvěřitelných 9 milionů korun. To dokazuje, že je někdy důležité brát malá procenta s určitým nadhledem“, komentuje Klubal.

Na závěr výzkumu byli respondenti postaveni před otázku, zda vidí spojitost mezi požárem v Hřensku a probíhající klimatickou změnou. Ta rozdělila Čechy na dva přibližně stejně velké názorové tábory.

Graf 2: Souvisí podle Vás požár s klimatickou změnou a rostoucí teplotou?

Tři čtvrtiny osob by si přály, aby česká vláda věnovala více pozornosti klimatické otázce. „Ti, kteří by přivítali více politické pozornosti v oblasti klimatu, jsou si většinou vědomi možností, které leží v současnosti na stole, jako jsou zalesňování, rozšiřování vodních ploch, celkové snižování uhlíkové stopy a dalších. Osoby stojící na druhé straně barikády nejsou ani tak zarputile proti řešení klimatické otázky. Spíše vidí větší problémy jinde, například v rostoucích cenách energií“, přidává Ondřej Klubal.

Výzkum se uskutečnil v srpnu 2022. Zúčastnilo se jej 508 osob z Českého národního panelu ve věku 18 až 65 let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu pro internetovou populaci.