National Pandemic Alarm: Čechům chybí politická autorita, které by svěřili rozhodování o proti-pandemických opatřeních

Index důvěry ve státní aparát se od poslední vlny výzkumu, která proběhla na konci ledna, snížil o 4 body (nyní 35 bodů); od počátku roku se tak celkově snížil o 7 bodů. Jedná se o nejnižší naměřenou hodnotu tohoto indexu od počátku výzkumu National Pandemic Alarm. Vládě nyní nejméně důvěřuje věková skupina 25–34 let, obecně také lidé do 54 let a dotazovaní z velkých měst.

Obdobné snížení jsme zaznamenali také na Slovensku, kde hodnota indexu důvěry ve vládu výrazně klesla od poslední vlny (o 7 bodů), od počátku roku pak celkem o 8 bodů. Nyní se pohybuje na hodnotě 33 bodů. Z tamních respondentů vládě nejméně důvěřuje věková skupina 45–54 let. Index poklesl také v Bulharsku, kde se jeho hodnota snížila o 3 body; naopak ve zbylých monitorovaných zemích jsme zaznamenali nárůst hodnot – v Maďarsku o 1 bod a v Polsku o 2 body.

Index paniky se již od počátku roku pohybuje na mírně zvýšené hodnotě – oproti minulé vlně výzkumu stoupl o 1 bod a nyní je na 63 bodech, od počátku roku se celkově zvýšil o 3 body. Mezi těmi, kdo více panikaří, jsou převážně starší dotazovaní nad 55 let a spíše ženy než muži.

Z pěti monitorovaných zemí se hodnota indexu paniky zvýšila také v Polsku a na Slovensku, a to zhruba o 2 body – právě na Slovensku je hodnota indexu od počátku roku nejvyšší (66 bodů). Snižující se hodnoty jsme zaznamenali v Bulharsku, kde od minula došlo k poklesu o 3 body. Beze změny je nyní index paniky v Maďarsku, již od minulé vlny je jeho hodnota na 60 bodech.

Index dopadů, který ilustruje, jak situace pandemie onemocnění COVID-19 ovlivňuje každodenní životy lidí, se zvyšuje jen mírně. Nynější hodnota (61 bodů) odráží stav, jak na nás pandemie dopadala v druhé půli března a na začátku dubna. Stejně jako v Česku je na tom hodnota indexu v Bulharsku (61 bodů), ze všech monitorovaných zemí jsou tyto hodnoty nejnižší. O bod vyšší je hodnota indexu dopadů v Polsku (62 bodů), o 3 body je pak vyšší v Maďarsku (65 bodů) a nejvyšší je na Slovensku (68 bodů). Již od počátku roku je hodnota tohoto indexu na Slovensku z měřených zemí nejvyšší.

Index ochoty k očkování – pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19 se od poslední vlny mírně mění, nejvyšší ochota je však stále na Slovensku (52 bodů), v ochotě pak následuje Polsko a Česko (obě 50 bodů), o něco méně Maďarsko (48 bodů) a nejméně Bulharsko (35 bodů).

V Česku jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat dotazovaní s vyšším vzděláním, lidé ve věku 55 a více let a spíše muži než ženy. Na Slovensku jsou výrazně ochotnější k vakcinaci proti COVID-19 respondenti z velkých měst, lidé s vyšším vzděláním, a z věkových skupin starší respondenti ve věku 55 a více let nebo mladí dotazovaní 15–24 let. Stále platí, že k očkování proti COVID-19 jsou svolnější o něco více muži než ženy napříč všemi zeměmi.

Osobnosti politické scény u lidí propadly! Češi by svěřili rozhodování hejtmanům a hygieničce Rážové

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se Čechů ptali na to, komu, jakožto jedné osobě, by do rukou svěřili rozhodovací pravomoci o proti-pandemických opatřeních. Jednoznačným výsledkem je naprostá nerozhodnost lidí (36 % neví/nedokáže odpovědět)!

S velkým odstupem by pak dotazovaní svěřili rozhodovací pravomoc o opatřeních proti šíření COVID-19 do rukou hejtmana či hejtmanky svého kraje (13 %), nebo hlavní hygieničce Jarmile Rážové (12 %). Až pod hranicí 10 % se pak na škále objevila konkrétní jména z aktuálního politického spektra – Andrej Babiš (7 %), Roman Prymula (6 %), Ivan Bartoš (5 %), Jan Blatný (4 %), Jan Hamáček (3 %). Na tuto otázku ve výzkumu National Pandemic Alarm odpovídal celý vzorek – tedy 1780 lidí.

„Krize politiky a řízení státu, o které se v souvislosti s pandemií stále častěji hovoří, se odráží v našem výzkumu. Více než třetina Čechů nedokázala odpovědět, komu by svěřila rozhodující slovo ohledně proti-pandemických opatření. Jasně vidíme, že žádného potenciálně důvěryhodného lídra v boji proti pandemii nemáme, a navíc i obecná důvěra ve státní aparát trvale klesá,” dodává Ondřej Veis z agentury NMS Market Research.

Dané rozpaky při rozhodování jasně demonstrují, jak lidé vnímají naše politické elity a jaký k nim mají vztah. Již index důvěry ve státní aparát, který je popsán na začátku zprávy, ukazuje, že občané České republiky své vládě důvěřují čím dál tím méně a nyní úplně nejméně za poslední uplynulý rok.

Vyhlášení nouzového stavu dělí společnost na dva póly – pro a proti

Názorová nejednoznačnost se objevila i u opětovného vyhlášení – a tedy prodloužení (platný od 15. 2. 2021) – nouzového stavu, kterého vláda docílila po náročných schůzích a hlasováních. 46 % tento krok jakožto řešení aktuální situace schvaluje, což tvrdí spíše starší respondenti ve věku 55 a více let, také důchodci. Naopak 44 % jej vnímá jako špatné řešení nynějšího stavu, k čemuž se kloní spíše lidé od 25–54 let, zaměstnaní a dotazovaní z velkých měst.

Pouze 10 % se k tomu staví neutrálně a nezastává ani jeden z vyhraněných názorů. Vyhlášený nouzový stav nyní platí a končit by měl v neděli 28. února 2021.

Uzavření okresů Cheb, Sokolov a Trutnov kvůli rychlému šíření COVID-19 byla podle lidí správná volba

Naopak co se týká menších kroků, které vláda aktuálně podnikla proti šíření COVID-19 na našem území, zeptali jsme se v našem výzkumu National Pandemic Alarm, jak lidé hodnotí uzavření nejvíce postižených okresů Cheb, Sokolov a Trutnov. Polovina dotazovaných z Českého národního panelu seshoduje na tom, že uzavření nejvíce postižených okresů Cheb, Sokolov a Trutnov, kde se koronavirová nákaza rozšířila nejrychleji, bylo správným rozhodnutím (62 %). S tímto tvrzením souhlasí převážně starší respondenti ve věku 55 a více let, také ale mladí lidé ve věku 15–24 let, studenti a důchodci.

Čtvrtina lidí ale toto rozhodnutí za správné nepovažuje (25 %), což tvrdí spíše respondenti ve věkové skupině 25–34 let a lidé v zaměstnaneckém poměru. Zbylých 12 % nezastává žádný názor na tuto situaci a nijak ji nehodnotí.

Očkujte Sputnikem, až bude schválen evropskými úřady

Čtvrtina Čechů se kloní k používání ruské vakcíny Sputnik až po tom, co bude schválena evropskými úřady (26 %). Tento postoj zastávají výrazně více vysokoškoláci, také starší lidé nad 55 let, kterých se nyní očkování týká nejvíce.

Lidé jsou však ohledně ruské vakcíny spíše na rozpacích a buď nevědí, co si o ní mají myslet (20 %), nebo jí zavrhují kvůli nedůvěryhodnosti (19 %). 17 % pak tvrdí, že by se Sputnik měl co nejrychleji nakoupit a začít očkovat bez ohledu na schválení od Evropské unie – s tímto tvrzením souhlasí převážně lidé ve věku 55 a více let, důchodci a obecně více muži než ženy.