National Pandemic Alarm: Lidé nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví

Index důvěry ve státní aparát, který zjišťuje, jak vysokou důvěru v představitele státu a státní instituce mají lidé v aktuální situaci pandemie COVID-19, se v Česku nyní stále pohybuje na hodnotě 40 bodů. To je druhá nejnižší hodnota od začátku sledování. Na této hodnotě se index kolísavě drží již od počátku roku 2021, kdy pouze v únoru klesl na hodnotu 36, v březnovém měření se ale opět vrátil na číslo 40. Vládě důvěřují ve větší míře respondenti nad 55 let.

Z naměřených hodnot napříč zeměmi je index důvěry ve vládu v Česku nejnižší (40 bodů), jen o bod vyšší je na Slovensku (41 bodů), kde však došlo od minulé vlny projektu k velkému nárůstu, a to o 6 bodů. Hodnota tohoto indexu se od poslední vlny výzkumu zvýšila i v Bulharsku, celkem o 7 bodů a nyní je na hodnotě 43 bodů. Podobných hodnot index nabývá i v Maďarsku (43 bodů) a Polsku (44 bodů).

Index paniky se od poslední březnové vlny výzkumu výrazně snížil, a to o 5 bodů – aktuálně je na hodnotě 59 bodů. Nyní se v otázce strachu a paniky cítíme stejně jako v první půli prosince 2020. Tomuto stavu, kdy hodnota indexu ukazuje, že naše společnost tolik nepanikaří, pravděpodobně přispěl pohled na nižší čísla počtu nakažených za poslední týdny, zároveň také konec nouzového stavu a příchod veselejšího ročního období – jara.

Srovnatelně s Čechy jsou na tom z měřených zemí také Bulhaři (59 bodů), právě tam je koronavirová situace přívětivější a index paniky se tam již od začátku roku 2021 pohybuje na příznivých hodnotách. O něco horší je pak situace na Slovensku a v Maďarsku (obě 65 bodů) a v Polsku (66 bodů).

Index ochoty k očkování se zvýšil ve všech měřených zemích. V Česku nyní dosahuje nejvyšší hodnoty od začátku sledování – 59 bodů,od poslední vlny výzkumu v březnu se hodnota indexu zvýšila o 1 bod. Ochota nechat se očkovat proti onemocnění COVID-19 je spíše u mužů než u žen, u dotazovaných z vyšší věkové kategorie 55 a více let, a také mezi vysokoškoláky.

K nárůstu dochází i ve všech ostatních monitorovaných zemích – o 5 bodů narostly hodnoty indexu v Maďarsku (nyní 62 bodů) a v Polsku (nyní 55 bodů), o 3 body se zvýšila hodnota indexu na Slovensku (nyní 57 bodů). O 1 bod pak narostla hodnota v Bulharsku (nyní 40 bodů). Se zvýšením hodnot tohoto indexu se změnilo i pořadí zemí v ochotě k očkování proti onemocnění COVID-19: nejvyšší ochota je nyní v Maďarsku, poté v Česku, následuje Slovensko, Polsko a poslední je Bulharsko.

Více informací najdete na webové stránce projektu www.nationalpandemicalarm.eu

Dvě pětiny lidí nesouhlasí s odvoláním Jana Blatného

Dvě pětiny dotazovaných vyslovily nesouhlas s odvoláním Jana Blatného z funkce ministra zdravotnictví (40 %). S odvoláním nesouhlasí spíše lidé z velkých měst, vysokoškoláci a lidé do 34 let. Čtvrtina neví, jak by danou situaci zhodnotila (25 %), přičemž pro tento názor se vyslovili spíše nezaměstnaní a lidé v domácnosti či na mateřské dovolené. Méně než pětina se pak k tomuto kroku staví neutrálně. Přibližně stejný počet lidí s odvoláním bývalého ministra zdravotnictví souhlasí.

Při zpětném ohlédnutí za prací Jana Blatného ve funkci ministra zdravotnictví hodnotí pětina Čechů jeho působení negativně (20 %), třetina pak neutrálně (31 %).Jana Blatného hodnotí kladně více než třetina Čechů (36 %), typicky vysokoškolsky vzdělaní lidé, důchodci a studenti.

Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví, míní dvě pětiny Čechů

Dvě pětiny Čechů si myslí, že Petr Arenberger není dobrou volbou pro post ministra zdravotnictví (38 %), s tímto názorem se ztotožňují mírně více nezaměstnaní lidé a respondenti ve věku 25–34 let. Pro čtvrtinu Čechů je ale zatím ještě brzy na to, aby dělali nějaké závěry (25 %), s čímž se ztotožňují mírně více ženy než muži. Pouze 7 % tvrdí, že Petr Arenberger je dobrou volbou pro tuto ministerskou pozici.

„Startovací pozice nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera není nejlepší, teprve týden po jmenování je přijímán spíše vlažně, výzvou do budoucna tak určitě bude nejen zvládání pandemické situace, ale i přesvědčení veřejnosti, že je do funkce dobrou volbou, za kterou ho zatím považuje pouze naprostá menšina Čechů,“ dodává Vít Pavliš z agentury NMS Market Research.

S rozvolňováním souhlasí dvě třetiny lidí

S 11. dubnem skončil nouzový stav, který po několikerém prodloužení trval 189 dní. S tímto mimořádným stavem platil také zákaz nočního vycházení po deváté hodině, zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti a omezení pohybu osob přes hranice jednotlivých okresů v ČR. Od 12. dubna došlo k rozvolnění různých oblastí a nyní jsou povoleny například farmářské trhy, návštěvy zoologických a botanických zahrad, otevřeny jsou i obchody s dětským oblečením a papírnictví. Zároveň se děti opět pomalu vracejí do školních lavic.

Ve výzkumu National Pandemic Alarm jsme se lidí zeptali na to, jak se na rozvolnění protiepidemických opatření, která platí od 12. dubna, dívají.Převážná většina souhlasí s aktuálním uvolněním protiepidemických opatření (71 %), což tvrdí spíše lidé ve věku 25–34 let a vysokoškolsky vzdělaní; pouze pětina dotazovaných naopak s rozvolněním nesouhlasí.

V postojích, které lidé zaujímají k rozvolnění protiepidemických opatření, se Češi rozdělili na dvě stejně velké názorové skupiny, kdy jedna stojí za názorem, že opatření byla uvolněna adekvátně – a tedy souhlasí s nynější podobou (39 %); druhá si stojí za tím, že by opatření měla být uvolněna ještě více (39 %), s tím se ztotožňují spíše lidé ve věku 25–34 let. Pouze 10 % lidí se kloní k názoru, že opatření by měla být naopak ještě více zpřísněna. Stejný počet lidí na situaci nemá názor.