National Pandemic Alarm: Téměř polovina Čechů se nechce nechat očkovat proti COVID-19

National Pandemic Alarm: Téměř polovina Čechů se nechce nechat očkovat proti COVID-19

National Pandemic Alarm, který již od 16. března v pěti evropských zemích monitoruje aktuální postoje a nálady společnosti s ohledem na probíhající pandemii koronaviru, momentálně obsahuje výsledky ze sběru dat 30. října – 2. listopadu 2020. Nejnovější výsledky informují o tom, jak vypadá přístup a postoje lidí vzhledem k vysokému počtu nemocných a zhoršující se situaci. Projekt zachycuje měnící se vývoj společenských postojů a nálad – míru strachu (index paniky), důvěru v představitele státu (index důvěry ve státní aparát), výhled obyvatel na průběh a vývoj pandemie (index pesimismu), reálný dopad situace na obyvatele (index dopadů), a vlastní zkušenost s výskytem nemoci či nemocných v blízkém okolí (míra zkušenosti).

Mírně více než třetina obyvatel by se nechala očkovat proti novému koronaviru

V případě, že bude vyvinuta účinná vakcína proti koronaviru, jsou výrazně ochotnější nechat se očkovat muži než ženy. Mezi ženami naopak více rezonuje odmítavý postoj či nerozhodnost ohledně očkování. V pohledu na jednotlivé regiony se odmítání očkování vyskytuje spíše mezi lidmi na Moravě a mezi obyvateli z větších měst.

Zajímavé je, že s vyšším vzděláním stoupá míra rezervovaného přístupu k očkování. Mezi respondenty s vyšším a vysokoškolským vzděláním 64 % dokonce očkování odmítá, či spíše odmítá,“ poukazuje Ondřej Veis, jednatel Českého národního panelu a ředitel výzkumné agentur NMS.

V celé populaci celkem 45 % dotazovaných možnost nechat se naočkovat odmítá a nerozhodných potom zůstává 19 % dotazovaných.

Většina Čechů souhlasí s novými vládními opatřeními

Souhlas s novými vládními nařízeními, která se týkají zavření maloobchodního prodeje, služeb a omezení volného pohybu a zavedení práce z domova, vyslovily aktuálně dvě třetiny lidí. 24 % souhlasí se všemi nařízeními, 40 % potom s většinou z nich. S narůstajícím věkem se zvyšuje i míra souhlasu se všemi opatřeními, ve střední věkové skupině (25–34 let) je pak patrný nejvyšší nesouhlas se zavedením opatření.

S rozšiřujícím omezením volného pohybu o zákaz volného pohybu ve večerních hodinách od 21:00 do 4:59 z minulého týdne, také většina respondentů Českého národního panelu souhlasí – celkem 55 %. I v tomto případě můžeme pozorovat vyšší míru souhlasu s narůstajícím věkem. Nejméně pak mezi mladými lidmi ve věku 15–24 let a 25–34 let, a také mezi lidmi z velkých měst.

Lidé se obávají příchodu ekonomické nebo finanční krize

Rozvleklá a velmi náročná situace šíření onemocnění COVID-19 ovlivnila jak běžný život, tak zároveň i chod společnosti a fungování statní ekonomiky jako celku. V důsledku toho, jaký vliv má pandemie na společenský život, se Češi nejvíce obávají příchodu ekonomické či finanční krize (velmi se obává 35 %). Výrazně více než muži se obávají ženy, obavy se pak objevují i mezi dotazovanými ve věku 45–54 let. Z tohoto scénáře pak mají o něco větší strach také lidé ve velkých městech.

Čechům dělá starost také vzdělání dětí a mladé generace (velmi se obává 37 %), či nedostatek lékařů například v důsledku jejich nakažení či nařízenou karanténou (31 %). Nejméně se dotazovaní obávají zaplnění nemocničních lůžek s pacienty pozitivními na COVID-19 (26 %), či velkého nárůstu nezaměstnanosti v České republice (velmi se obávám 26 %). Ve všech případech jsou mnohem skeptičtější ženy než muži.

Pomáhat druhým se 17 % lidí teprve chystá, zejména mladí

Většina dotazovaných z Českého národního panelu uvedla, že v průběhu „druhé vlny“ pandemie koronaviru zatím nenabídla svou pomoc nikomu v okolí (66 %). Toto tvrzení je výrazně více zastoupené u dotazovaných ve věku 55 a více let – pravděpodobně to může být důsledkem toho, že se tato věková skupina nejvíce blíží nejohroženější kategorii, kterou jsou především starší lidé důchodového věku.

Z aktuální situace je patrné, že druhá vlna v České republice není provázena podobnou mírou společenské solidarity, tak jak jsme mohli vidět v první vlně nákazy, přitom dopady rozšíření nákazy i vlastní riziko selhání zdravotnictví jsou mnohem vyšší,“ dodává Ondřej Veis.

Z těch, kteří svému okolí naopak nějakou pomoc poskytli (16 %), tak častěji učinili vysokoškoláci, dotazovaní z velkých měst, ženy a mezi věkovými kategoriemi lidé ve věku 35–44 let. Největší podíl těch, co se chystají pomáhat (celkově jich je 17 %), je ve věkové skupině 15–24 let.

Polovina těch, kteří zajišťují či budou zajišťovat pomoc svému okolí, uvádí, že nejčastěji se jejich pomoc týká donášky potravin (55 %). Tu uvádí spíše mladší respondenti, lidé z Prahy a obecně také ženy. Dále také Češi pomáhají či pomohou s poskytnutím jídla, financí a zdravotního materiálu (26 %), pro tuto možnost se vyslovili spíše muži a lidé z Čech; také pak s hlídáním dětí (25 %), kdy se pro tuto možnost vyslovily naopak spíše ženy. Méně jsou pak Češi schopni poskytnout výpomoc ve zdravotnickém zařízení (9 %) či výpomoc v domově pro seniory (8 %).